Mohl bys krátce zhodnotit svoje působení ve funkci místostarosty Prahy 5? Jaká je spolupráce v rámci koalice a jak vycházíš s opozicí?
Na základě koaliční dohody jsem převzal gesce strategického plánování a dopravy a po roce od voleb pak k nim ještě přidal gesci majetku MČ - pozemky. K tomu se jako místopředseda výboru pro územní rozvoj věnuji i této oblasti, která je mi profesně nejbližší a na kterou jsem se soustředil i v minulém volebním období. Spolu s plněním povinností místostarosty je toho více, než jsem očekával. Aktuálně jsem po dovolené a na stole se mi nakupily čtyři vysoké stohy smluv a dokumentů k podpisu. Velmi široký záběr se dá zvládat jen ve spolupráci s kolegy v koalici a s tou jsem spokojen. Jako dlouholetý manažer jsem cílově orientovaný se zaměřením na věcnost, funkčnost a efektivitu, prostě žádné ideové či stranické prosazování. Právě to mi pomáhá najít podporu nejen u koaličních stran, ale zapojit do spolupráce i kolegy z opozice, kteří se mým gescím věnovali v minulých obdobích.
Velký ohlas vzbudil případ Terasy Barrandov, kde došlo k porušení územního plánu a ty ses hodně zasloužil o zviditelnění tohoto problému. Jak se věc dál vyvíjí?
Po vlně medializace na počátku roku a řadě rozhovorů pro televize i rozhlas se na mne začali obracet s žádostí o pomoc s podobnými problémy i starostové obcí a menších měst z celé ČR. Kauza Barrandovských teras odhalila nejen nedostatky v systému památkové ochrany, ale především šokující rozpor mezi funkcí stavby uvedené v katastru nemovitostí a funkcí, pro kterou byla povolena a kolaudována. Důsledkem toho pak je, že v komerčně zajímavých místech mizí plochy využitelné pro veřejnou vybavenost, sport, školství či domy seniorů. Developeři si nechají povolit hotel, sportovní ubytovnu, studentský dům či právě domov seniorů tam, kde je to v souladu s územním plánem. Po kolaudaci pak katastr na jejich přání místo původně schváleného záměru zaregistruje bytový dům rozdělený na bytové jednotky určené k prodeji. Lidé, kteří si takový byt koupí a zadluží se často na desítky let, ani netuší, že bydlením v něm porušují stavební zákon užíváním stavby v rozporu s účelem její kolaudace. Aby se to v celé zemi nedělo, inicioval jsem v Radě městské části Prahy 5 schválení výzvy katastrálnímu úřadu. Po jeho negativní reakci jsme ještě zaslali výzvy k řešení orgánům katastru nadřízeným a dvěma ministrům, do jejichž gescí problém zasahuje. Z odpovědí ministrů vyplývá, že zákony nejsou navzájem kompatibilní a při vyhovění jednomu může dojít k porušení druhého. To lze vyřešit jen v parlamentu. Podrobnosti jsou uvedeny v červnové Pětce. https://zpravodaj.munipolis.cz/praha5/06-2024/
Hodně lidí nechápe, že starostka či místostarosta nemůžou stavebnímu úřadu sídlícímu v budově radnice prostě nařídit, jak má rozhodnout. Jaké mají zastupitelé v tomto směru pravomoci a co vlastně můžou v takovém případě udělat?
Oddělení moci výkonné, zákonodárné a soudní se v místních podmínkách promítá jako zeď mezi samosprávou (politiky) a státní správou (úředníky). Právě umístění obou ve stejné budově lidi mate a za třeba i nesprávným rozhodnutím úřadu hned vidí “špinavou politiku”. Městská část má ve správním řízení např. stavebního úřadu stejné postavení jako jiní účastníci. Může podat námitky, odvolání a nakonec žalobu. Rozhodnutí, zda to udělá, je pak rozhodnutí politické. Nicméně zda nadřízené orgány státní správy včetně soudů radnici vyhoví, radnice žádnými tajemnými politickými cestičkami ovlivnit nemůže. Zde musím dodat, že současnou koalici k úspěchu ve volbách dovedl právě příslib většího důrazu na respektování územního plánování v dlouhodobě divokém developerském prostředí. Větší developeři už vědí, že tlačit na pilu se jim u nás nevyplatí. V ostatních případech se pak v koalici shodneme právě na podání námitek, odvolání i na žalobách proti nezákonným rozhodnutí úřadu. Žaloba proti rozhodnutí úředníků zaměstnaných na radnici podaná k soudu touž radnicí se možná někomu jeví nepochopitelná. Snad to můj stručný výklad alespoň někomu objasnil.
Ty ses taky hodně snažil vyřešit situaci kolem Radlické lávky, protože minulá politická reprezentace Prahy 5 svým neuváženým rozhodnutím dopustila její zbourání, což rozzlobilo mnoho obyvatel Radlic a Smíchova. Proto jsi jako náhradu pomohl vyjednat zavedení nové autobusové linky. Jak se osvědčila?
Linka se velmi osvědčila. Průzkumy ukázaly velkou vytíženost všech spojů. Nicméně i toto náhradní řešení by nebylo třeba, pokud by před lety došlo k dohodám o etapizaci výstavby nové čtvrti s ohledem na termíny sousední stavby nového nádraží. Lávka mohla být zachována teoreticky až do přemostění území novým terminálem nedalekého nádraží. Naši předchůdci se však o takovou dohodu ani nepokusili.
Od dob starosty Jančíka městská část platila milion Kč ročně za provoz linky č. 128 na Žvahov. Před rokem se mi podařilo přenést financování jejího provozu na město. Zbavil jsem radnici této finanční zátěže bez dopadu na rozsah služeb. ROPID jako organizátor veřejné dopravy má velmi napjatý rozpočet a zpravidla odmítá žádosti městských částí na dílčí posílení jednotlivých spojů. Prosazení nové linky č. 232 proto vyvolalo námitky ostatních městských částí, které se o podobné kroky neúspěšně pokoušejí už léta. Byl i návrh, aby se do financování opět zapojila naše městská část. S pomocí magistrátu jsem vrátil do hry o financování také developera a Správu železnic, aby se o náklady podělili. Napravovat staré chyby je vždy těžší než jim předcházet.
Je známo, že jsi odvedl kus práce i ve Spolku na ochranu Barrandova. Jak pokračuje tvoje působení v něm?
Jako každoročně jsem i letos organizoval akci Ukliďme Česko, ale ostatní spolkové akce pro děti a rodiny nechávám především aktivním maminkám a působím spíše jako poradce či pomůžu s propagací na webu či FB spolku. Jsem rád, že máme dostatek mladých rodin, které budou udržovat tradice sousedských setkávání. Zatím nám chybí nějaké zázemí, tak věřím, že se nám do konce volebního období podaří přestavět opuštěnou trafostanici na komunitní centrum a prostor pro dětskou skupinu. Stavební povolení už máme a příslib úhrady nákladů z fondu EU na rozvoj dětských skupin také. Poslední pozemek jsme nakonec zajistili přímou výpůjčkou od státu. Původně plánovaná směna pozemků mezi státem a magistrátem by trvala příliš dlouho a mohla by ohrozit termín dokončení. Právě v těch procesech a termínech se projevuje obrovský rozdíl v pružnosti mezi veřejnou a soukromou sférou.
Máš bohaté zkušenosti z práce ve veřejné sféře i na radnici, ale předtím i z dlouholetého úspěšného podnikání v soukromém sektoru. Co bys poradil našim občanům, sousedům i voličům, jimž záleží na jejich okolí a chtějí přispět k dobrému životu ve své čtvrti?
Ve veřejné sféře ještě nepůsobím ani šest let a stále vnímám ten velký rozdíl v tahu na branku oproti soukromé sféře, která musí rychle dosahovat výsledků, aby se uživila. Podobný rozdíl vidím i v politice. Politické strany se jen velmi málo snaží o společné dosahování cílů s partnery z jiných stran, ale o to více své úsilí zaměřují na úspěch ve volbách a získání a udržení moci. Politika je pro mnohé neustálým soubojem s nepřáteli, což společnosti moc pozitivního nepřináší. Fandím spíše aktivním lidem, kteří jdou do politiky s nadšením něco konkrétního změnit. Ideální je pak spojit nadšení s politickou zkušeností a vazbami na vyšší politiku. Myslím, že současná koalice v Praze 5 je tvořena převážně takovým mixem lidí. Má rada na závěr tedy zní: Kverulant, který jen vše kritizuje na sociálních sítích, nic nezmění. Tím jen plýtvá vlastním časem a energií. Jestli něco chcete, musíte na svou stranu získat podporu těch, kteří to mohou změnit, nebo mezi ně přijít a přesvědčit většinu. Přijďte s konkrétními cíli a najděte si pro jejich dosažení spojence. Zapojte se do aktivních spolků a stran s podobným nastavením. Možná získáte pár nových stejně smýšlejících přátel, nové životní výzvy a určitě spoustu zkušeností.