„Sny se stanou skutečností jen s odvahou je vykonat“, říká kandidát na starostu MČ Prahy 5

15. 08. 2022
„Sny se stanou skutečností jen s odvahou je vykonat“, říká kandidát na starostu MČ Prahy 5

1. Jak by ses představil lidem, kteří tě neznají? Řekni nám prosím něco o sobě!

Je mi už přes 60 a pár životních kapitol jsem prožil. Od osminásobného mistra republiky a dlouholetého kapitána jachtařské reprezentace v době studií přes ředitele holdingu a sektoru velké globální korporace až k zúročení nabytých znalostí a zkušeností pro úspěšné soukromé investování. Dosáhl jsem více, než jsem si zpočátku troufal snít. Dospěl jsem k nezávislosti a tím i ke svobodě rozhodování. To, že jsem se mohl přestat honit za penězi, mi umožnilo nastavit si nové životní priority a zaměřit se na pomoc lidem kolem sebe. Pomoc při řešení problémů lidí v mém okolí mne před lety dovedla do vedení Spolku na ochranu Barrandova a po volbách v roce 2018 i do Zastupitelstva městské části Prahy 5. Později mne zastupitelstvo hlavního města zvolilo jako externího experta i do Výboru pro územní plánování hlavního města. Právě strategické řízení, investice a územní plánování jsou oblasti, kde mohu nejlépe uplatnit své vzdělání a zkušenosti. Ve spojení s Piráty se snažím napravit nedostatky územního plánování a dopravy a tím přispět k lepšímu životu mnohem většího počtu lidí, než jsem mohl dokázat samostatně jako fyzická osoba.

2. Co konkrétního tě přivedlo k angažování se ve veřejném prostoru?

Na počátku byl konflikt mezi snahou developerů vytěžit co nejvyšší zisk výstavbou v rozporu s mnoha předpisy a snahou starousedlíků zachovat genius loci výjimečné vilové čtvrti - Městské památkové zóny Barrandov. Stavební úřady městské části i hlavního města opakovaně samy porušovaly zákony a přispívaly tak k ničení charakteru zahradní čtvrti. Po několika schůzkách se starousedlíky jsem založil komunitní web www.Barrandov.org a začal hájit veřejné zájmy. Jít do sporu s orgány státní správy a finančně silnými developery se zdálo být troufalé, avšak soudy se čtyřikrát postavily na naši stranu.

3. Proč jsi spojil síly zrovna s Piráty?.

V profesní kariéře jsem se musel občas stýkat s premiéry, ministry, primátory a starosty mnoha měst a nikdy jsem netoužil být v jejich kůži. Měl jsem příjem větší než premiér a prezident dohromady a politikem jsem tehdy opravdu být nechtěl. Až po ukončení profesní kariéry jsem zjistil, že úředníci i politici nejednají s prostými občany jako rovný s rovným. Několikrát jsem navštívil odpovědného místostarostu Prahy 5 a jednání s ním k žádnému výsledku nevedlo. Na to jsem nebyl zvyklý. Bylo to naprosto jiné než dříve, kdy jsem měl na vizitce logo velké celosvětové firmy, která v Česku mohutně investovala. Pochopil jsem, že pokud chci něco změnit a prosadit, nemohu jít sám, ale musí za mnou stát politická síla. Otevřeností a důrazem na veřejnou kontrolu politiků mne zaujali Piráti, a proto jsem si na podzim roku 2017 domluvil schůzku s Danem Mazurem. Porozuměli jsme si a po pár měsících mě zapojil do práce na pirátském volebním programu.

4. Na co jsi nejvíc pyšný? Co se ti povedlo? Nejen v politice, ale i v životě.

Nejvíce pyšný jsem na úspěchy své dcery, ale ona by si nepřála, abych tady o ní mluvil.

Povedlo se mi toho celkem dost. V každé své životní etapě jsem žil naplno, takže každý z těch, řekněme s nadsázkou, mých dosavadních čtyř životů by mohl mít vlastní výčet úspěchů:

V tom prvním jsem 8x vyhrál Mistrovství Československa/ČR v jachtingu v lodní třídě Pirát, byl kapitánem reprezentace, trenérem reprezentace a pak předsedou Československé/České asociace Pirátů. Tady musím uvést, že vedení československých Pirátů na konci osmdesátých a v devadesátých letech nemělo nic společného s politikou, aby si někdo nemyslel, že jsem předchůdce Ivana Bartoše. To je mezinárodní název jachtařské třídy založené už v roce 1938 a já se také stal čs. zástupcem v International Pirate Association. To vše do r.1997, kdy jsem sportovní kariéru ukončil a soustředil se naplno na profesní kariéru.

Ve druhém jsem od r.1996 působil jako výkonný ředitel třetího největšího holdingu v zemi a pak jsem jako manažer jednoho z největších světových obchodních řetězců měl bezmála 10 let na starosti rozvoj a budování sítě hypermarketů a obchodních center v ČR. Na konci mé kariéry (2009) jsme dosáhli cíle a stali se v extrémně konkurenčním prostředí obchodních řetězců jedničkou na trhu co do velikostí obratu či velikostí obchodních ploch. A právě to bylo měřítkem úspěšnosti mé práce. Dokončil jsem svou misi a začal třetí etapu života.

Ta byla nejúspěšnější, a kdybych neměl odvahu se do ní pustit, dál bych se honil v zaměstnaneckém kole a neposunul se k tomu, co mohu dělat dnes. Ve třetím životě jsem jako soukromý investor v oblasti koupě a přestavby nemovitostí díky zajištění trvalých výnosů dosáhl nezávislosti a svobody a přitom s rodinou procestoval skoro 60 zemí světa.

Ten čtvrtý život je pořád ještě na začátku. Ve volbách v roce 2018 jsem poprvé v životě figuroval jako nezávislý v hloubi kandidátky Pirátské strany, která v Praze 5 také kandidovala vůbec poprvé. Měla velmi chudou propagaci a moje tvář v ní žádné místo neměla. S kampaní postavenou na kontaktech s lidmi v ulicích a bez nákladné reklamy jsme komunální volby vyhráli a já na Barrandově dostal nejvíce hlasů ze všech 602 kandidátů 14 politických stran. Bezpochyby to bylo ocenění mé dobrovolnické práce ve spolku pro místní občany.

5. Jaké jsou tvé nejkrásnější či nejzajímavější vzpomínky?

Plavby na plachetnicích po mnoha oceánech a mořích, potápění a noční rybaření na Maledivách, pozorování námluv velryb v Karibiku, setkání se žralokem, toulání po mlžných pralesích Kostariky, výpravy na koních thajskou džunglí, také na slonu, jehož jsem ovládal sedě mu za krkem, slaňování alpských vodopádů, rafting na divoké vodě jarních alpských řek, safari a sjíždění písečných dun arabské pouště na sandboardu….

Krásné je poznání, že všude na světě člověk najde přátelské lidi.

6. Čeho bys ve svém městě či životě chtěl dosáhnout?

Mnoho osobních životních cílů jsem už dosáhl a překonal je. Stále se učím nové věci a pracuji na osobním rozvoji. To je starý zvyk ze sportovní kariéry i ze života ve vedení korporátu. I když bych vzhledem ke svému věku už nic nemusel, nepřestávám snít a nepřestávám si stanovovat cíle a úkoly, které k plnění těch snů vedou. Do politiky jsem šel se snílkovskou představou pomoci nastavit pravidla a možnosti veřejné kontroly tak, aby politika přestala být přitažlivá pro lidi, kteří v ní nechtějí sloužit, ale zbohatnout. Toho samozřejmě nemohu dosáhnout sám. K tomu musí být širší společenská vůle lidí zvolených ve volbách. Jenže ta vůle je stále v menšině.

7. Jak tě změnily ty čtyři roky na radnici a co se ti povedlo?

Pracovní život jsem strávil v soukromém sektoru bez dotací a bez státních zakázek. Na stará kolena mne šokovalo zjištění, jak je státní a veřejný sektor neefektivní a nehospodárný. S tím se stále nemohu smířit. Přestože jsme byli v opozici a ve výborech a komisích jsem čelil přesile koalice v poměru členů 2:9 a 1:8, podařilo se mi prosadit i několik významných usnesení výborů i zastupitelstva. Nevadí mi, že koalice ve finále mé protinávrhy usnesení převzala a formálně je znovu předložila k hlasování jako své. Důležitý je výsledek. Inicioval jsem a prosadil nová pravidla pro regulaci staveb na stabilizovaných územích, zamezil nepromyšlené investici za stovky milionů do nemovitosti, pro kterou radnice neměla smysluplné využití, prosadil jsem, aby městská část převzala od města Pravidla pro příspěvky investorů na infrastrukturu, prosadil jsem prioritu dopravní stavby před výstavbou domů, které by možnost řešení dopravy do budoucna znemožnily, a desítky, možná i stovky úprav navržených usnesení ve výborech a komisích. Svoji stopu jsem zanechal i ve Strategii městské části do r.2030, Strukturálním plánu, Generelu dopravy a připomínkách k Metropolitnímu plánu.

Pochopil jsem, jak moc se politika liší od vrcholového sportu i od řízení firmy. Sport je nejspravedlivější. Ve sportu nic neokecáte, a když neprojedete první cílem, žádní spříznění novináři nebudou psát, že jste ten nejlepší. Když budete špatně řídit firmu, můžete sice jako někteří politici utrácet hodně peněz za reklamu a vliv v médiích a problémy hasit dotacemi, ale hospodářské výsledky a propad hodnoty akcií vás stejně později doženou. V politice si někteří myslí, že nejdůležitější je jejich obraz v médiích a ten rozhoduje o úspěchu ve volbách. Na tom druhém bohužel asi něco pravdy je. Propojení politiků nebo jejich firem a sponzorů s médii oslabuje demokracii. O naší budoucnosti bude rozhodovat vyspělost voličů.

Přál bych si, aby se vyspělost voličů potvrdila a do vedení města zvolili tým lidí, jimž půjde výhradně o veřejné zájmy, a ne o politické kšefty.

Milan Kryl, zastupitel MČ Praha 5 za Piráty

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články