Rozvoj města může probíhat živelně a po jednotlivostech. Ale aby byl skutečně ve prospěch obyvatel, měl by probíhat v mantinelech, podle rámcového plánu. Jinak hrozí, že politici místo zájmu obyvatel upřednostní zájmy těch, kteří jim nabídnou nějakou protislužbu.
Rámcový plán, nebo také strategii rozvoje, měli Piráti ve volebním programu. Protože předvolební sliby plníme, začali jsme na ní pracovat. Hlavním cílem strategie má podle nás být zlepšování kvality života obyvatel. Dále musí být rozvoj udržitelný – ekonomicky, ekologicky, společensky. Musí navazovat a rozvíjet strategii rozvoje celé metropole. Musí být také vnitřně konzistentní a konkrétní, tedy skutečně vymezovat, co je pro kterou oblast žádoucí. Strategie rozvoje musí být současně srozumitelná i laikům a zároveň být výsledkem procesu, na kterém se podílejíi občané, a je tedy jimi co nejšířeji přijímaná.
<h2>Jak má tedy strategie rozvoje vznikat?</h2>V prvé řadě má být podložená spolehlivými informacemi o městské části a jejím okolí, o obyvatelstvu a rozložení služeb napříč územím. Tomuto účelu poslouží zejména kompletní demografická studie Prahy 5, jejíž první část jsem z kanceláře starosty zadal na jaře týmu Přírodovědecké fakulty. Řadu dalších zdrojů informací a analýz poskytuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), ale příliš často jde o informace zprůměrované přes velké území. Námi zadaná demografická studie se nemá zabývat Prahou 5 jen jako celkem, ale má poskytnout detailní informace o jednotlivých svébytných oblastech – Barrandovu, Hlubočepech, Smíchovu, Košířích... Pro kvalitu života je důležité, zda jsou potřebné služby v dochozí vzdálenosti od bydliště, případně rozumně dosažitelné MHD, ne pouze jestli je potřebná veřejná vybavenost (sportoviště, lékař, pošta) někde na městské části k nalezení. Realizace navíc často zabere spoustu času, demografická studie je proto zásadní – ukáže, zda stávající potřeba bude v dané lokalitě existovat i za dva roky, za čtyři nebo za deset let.
Další zásadní ingrediencí správného postupu je kvalitní interpretace dat a analýz z demografické studie a zakomponování vizí občanů a jimi zvolené politické reprezentace do realistické strategie. Za to již bude zodpovědný nový tým na radnici a vzhledem k jeho složení vyhlížíme tuto fázi s obavami. Proč? Musíme se podívat zpátky, do předchozího volebního období. Už tehdy Jiří Vejmelka přinesl na radnici nápad, že je potřeba zpracovat strategii rozvoje. Po nějakou dobu pracoval jako poradce pana Slabého a po jeho odchodu z této pracovní pozice se Rada, ve složení TOP09+ ANO+ODS +KDU-ČSL+STAN, nápadu ujala. Svým způsobem... Výsledkem byla veřejná zakázka (teď neřešme, kolik peněz stála) na zpracování jakéhosi strategického dokumentu. Tak vznikl „Plán rozvoje městské části Praha 5 v období 2018–2023“. Navzdory názvu je tento 350stránkový elaborát spíše popisem stavu úřadu a městské části. Předvolební Rada dokument ani neprojednala, byl založen ad acta a to nejlepší, co se o něm dá říci, je „máme dokument strategie, proto můžeme čerpat evropské dotace“. Dokáže skoro stejná sestava politických stran se strategií rozvoje stvořit teď něco lepšího? Bude chtít?
Na tomto místě bych ale chtěl pochválit jinou, související aktivitu některých radních z let 2017–2018 – zadání urbanisticko-krajinářské studie Motolského údolí. S výsledkem jsme se mohli seznámit už v tomto volebním období a nelze než chválit systematičnost zpracování a zahrnutí konzultací odborného týmu s veřejností v mnoha dotčených lokalitách. I tady se pozapomnělo na některé „detaily“, jako je projednání klíčových bodů stran Motolského potoka s Magistrátem, ale úsilí bylo jednoznačně napřené správným směrem, správným způsobem, včetně zapojení občanů. Opravdová (!) strategie rozvoje se totiž bez správně metodicky provedených konzultací s veřejností neobejde, je na nich postavená. Někteří političtí kolegové vnímají strategii rozvoje jako „módně pojmenované“ programové prohlášení Rady, vždyť „lidé rozhodli ve volbách, v koho vkládají důvěru, vše ostatní je věcí nejlepšího vědomí a svědomí politiků v naší zastupitelské demokracii“. S tím zásadně nesouhlasíme. Strategie rozvoje má být koncepce s dlouhodobou platností, která přežívá volby i občasné zvraty na radnici. Aby byla vůbec šance na takovou trvanlivost, musí být široce přijímaná obyvateli, občany, voliči, právě jako výše zmíněná Studie Motolského údolí. A přesně podle tohoto příkladu musí být strategie rozvoje už v procesu přípravy co nejšířeji konzultována s veřejností.
Zde není prostor pro recept na celý proces a ani sem nepatří. Sluší se ale zmínit, že práce na strategickém rozvoji při tvorbě programového prohlášení Rady za účasti Pirátů byla rozvržená na první dva roky volebního období. Samozřejmě se na ní budeme chtít nadále podílet i jako opozice, ale její tvorba musí i za současné Rady naplňovat principy, o nichž tady píšu. Jestli se to daří, vás určitě budeme informovat.